Kostel sv.Václava v roce 1910

Po likvidaci městských hradeb byla ulice prodloužena. Právě pro tuto výstavbu v Pekařské ulici byla v roce 1836 postavená nová jednopatrová budova c. k. zemského stavebního ředitelství. Finanční zajištění stavebních akci zprostředkovaly různé peněžní ústavy, soustřeďované rovněž z větší části na této ulici, jako filiálka c. k. rakouského úvěrního ústavu se směnárnou /č10/, opavská záložna /č18/, c. k. fiskus /vojenská správa /č22/, později zemědělská a průmyslová moravská banka /č2/ a zemědělská a průmyslová banka německá /č1/.

Se stavebním ruchem úzce souvisel rozvoj průmyslu a obchodu. Svobodný pán Vilem Krieg z Hochfeldu společně s opavským podnikatelem Josefem Pohlem obdrželi 22.10.1857 od zemské vlády povolení k výrobě řepného cukru v obci Kateřinkách. Tento cukrovar stával v blízkosti Pekařské ulice až do roku 1944, kdy vyhořel. Jeho dominanta, vysoký tovární komín,  byla zlikvidována teprve 23.2.1950 za asistence státního filmu. Cukrovar ke kterému byla vybudována železniční vlečka, křižující Pekařskou ulici připomíná jen název přilehlé ulice.

Cukrovar v Kateřinkách v roce 1915

Na Pekařské ulici č. 33 si zbudovali český velkoobchod s ruským čajem, rumem a sodovou vodou  Fromové, jejichž potomek Otakar se stal viceprezidentem obchodní a živnostenské komory.

Čilého stavebního ruchu využil K.Schmack ke zřízení firmy stavebního a uměleckého zámečnictví v prostoru Pekařské ulice č 34- 38, kterou nechal vybudovat v r. 1897. Je nejtypičtějším dokladem období, kdy se opouštěl klasický řádový ornament a nahrazoval se novou výzdobou. Z celkového eklektického rámce již vystupují detaily, které můžeme považovat za secesní.  Obzvláštně monumentální je působení silně vysunuté korunní římsy, ozdobené kovovými růžicemi. V domě jsou zachovány původní dveře bytů s reprezentativními mřížemi uměleckého kováře A.Schmacka.

Zahájení nového stavebního slohu v Opavě – secese, se ohlásilo stavbou dvojdomu opavských malířů – dekoratérů  Raimunda Alta a Rudolfa Hermanna. Dům byl postaven kolem roku 1900 na přilehlé Ochranove ulici č. 5-7. Tato ulice nese jméno prvního předsedy Matice opavské, buditele Ludvíka Ochrany / 1814 – 1877 /, který pomáhal lidu z hospodářské tísně zakládáním peněžních ústavů. Pozoruhodná architektura patří i přes znehodnocení levé poloviny k nejtypičtějším dokladům opavské secese. Celá fasáda stavby byla vyzdobena freskami s figurálními i florálními motivy, maliřskými atributy. Na Ochranově ulici nás zaujme budova školy, kterou vystavěla v letech 1913 - 1915 stav. firma Richarda Fialky dle plánu městského architekta Afreda Stutterheima jako chlapeckou měšťanku.

V této době stupňujícího se německého šovinismu byla Pekařská ulice přejmenována na Bismarckovou. Název, který zbudil vlnu odporu mezi českým obyvatelstvem, musel být odstraněn hned po vzniku ČSR v r. 1918.

Pekařská ulice na hranicích města Opavy s Kateřinkami v prostoru pivnice Na růžku se spojovala s ulici Pilštskou.

Hospoda Na Růžku na počátku 20.století.

Teprve od počátku 50. let do dubna 1990 obě ulice – Pekařská i Pilštská – byly spojeny a nesly nejprve společný název po komunistickém pracovníkovi mezi dvěma válkami a v období protifašistického odboje – Janu Švermovi.

V domě č 348 se 3.10.1890 usídlil Vincenc Janáček, strýc velkého hudebního skladatele LeoŠe Janáčka.

Na Pekařské č. 77 nás zaujme citlivě komponována architektura základní školy. Vybudovala ji jedna z nejstarších stavebních firem v Kateřinkách – Migliarina, jež vypracovala v roce 1929 i její projekt.  

Text z knihy: Náměstí a ulice města Opavy