Kontakt: mail@staraopava.cz  
StaraOpava.cz
Staré fotografie a pohlednice města...
  
  Novinky na stránkách
  Historie
  Fotogalerie
  Opavské webkamery
  Videa
  Odkazy
  Návštěvní kniha
  Úvodní stránka

Pekařská

Středověký cech pekařů dal název uličce Pekařské, směřující z Horního náměstí severním směrem k Městským hradbám. Spojovala toto náměstí s ulici Solnou. Do roku 1582 zde panoval čilí obchodní ruch, způsobený umístěním 24 pekařských krámů, náležejících opavskému pekařskému cechu. Opavští pekaři platily městu za jejich užívání po jednom zlatem a mimoto na Nový rok dávali čtyřem opavským Starostům a městskému písaři po jednom bochníku chleba. Přestože měl statut z 12.3.1448, vznikl mezi mistry a tovaryši dlouholetý spor, který se marné snažila vyřešit městská rada s purkmistrem narovnáním ze 14.5.1552, ba ani české privilegium císaře Rudolfa II. ze 6.12 1581 nepřineslo žádoucí výsledek pro cechovní mistry.Pekařské krámy byli sice záhy přemístěny bezprostředně pod městskou radnici, ale v Pekařské ulici bylo 20 stánku, určených k prodeji pečiva přespolních pekařů. Vznikla tak konkurence volného pekařského trhu alespoň jednou týdně, podobně jak tomu bylo při prodeji masa.

Na této ulici především zaujme objekt bývalého dominikánského kláštera s kostelem sv.Václava, založený pravděpodobně 1291 opavským vévodou Mikulášem, synem českého krále Přemysla Otakara II. Jeho stavba v gotickém slohu byla ukončena za Mikuláše II v roce 1336 a zasvěcením přemyslovskému rodovému světci Václavovi dokumentuje jednak vztah českého vládnoucího rodu k této oblasti, jednak boj o získání vlivu na městské obyvatelstvo mezi dominikány a františkány. Pozůstatky původního stavebního slohu nalézáme v mohutných kamenných pilířích lodi kostela a v okenní kružbě na severní straně presbytáře. V kapli sv.Dominika se zachovaly původní kresby a byly zde objeveny gotické fresky z doby kolem roku 1340. české bohoslužby se konaly od nejstarších dob v kapli sv.Kříže, zvané proto kapli moravskou. Svými devatenácti oltáři a dvěma kaplemi byl nejbohatším a největším kostelem v Opavě. Klášter s kostelem správně naležel od pol. 16.století polské provincii a proto většina mnichu byla polské národnosti. Jejich přítomnost v Opavě dodnes připomíná název přilehle uličky Mnišská, kde v 16.století vlastnil dům č.2 český spisovatel Václav Lichnovský, jehož potomkové, držitelé hradeckého panství, podlehli germanizačnímu nátlaku. V r. 1536 vymřeli všichni mniši na mor a záhy potom r. 1556 celý klášter při velkém požáru Opavy vyhořel. Teprve v letech 1600 – 1618 probíhala jeho oprava a přestavba v renesančním slohu, avšak v průběhu 17.století objekt 2x vyhořel a tak znovu v letech 1723 – 1735 se přestavovalo, tentokrát v barokním slohu. Na malířské výzdobě se podíleli Josef Laser, slezský malíř, Jan Ignác Depeé  a jeho spolupracovník Frant. Sambách. Za pruského vpádu do Opavy v roce 1758 však klášter opět vyhořel. Josefínské reformy znamenaly konec existence dominikánského kláštera v Opavě  /1783/. V klášteře byla umístěna hlavní škola s nižší reálkou a v kostele zřízeno skladiště. Nevhodným užíváním objekt neustále chátral, až v roce 1914 se přistoupilo k obnově, když opavský malíř Zdrazila začal s rekonstrukcí fresek. 1.světová válka přerušila na dlouhou dobu tuto činnost. Teprve v roce 1966 bylo rozhodnuto že objekt bude rekonstruován a využit pro kulturní účely. Při příležitosti oslav 750. výročí založení města v roce 1974 byl v tomto objektu otevřen Dům umění a Lidová škola umění. Na volné prostranství před dům umění byla umístěna plastika Utikájící dívky z roku 1975, která je dílem akademického sochaře Kurta Gebauera, rodáka z Hradce nad Moravicí.


Kostel sv.Václava v roce 1910

Po likvidaci městských hradeb byla ulice prodloužena. Právě pro tuto výstavbu v Pekařské ulici byla v roce 1836 postavená nová jednopatrová budova c. k. zemského stavebního ředitelství. Finanční zajištění stavebních akci zprostředkovaly různé peněžní ústavy, soustřeďované rovněž z větší části na této ulici, jako filiálka c. k. rakouského úvěrního ústavu se směnárnou /č10/, opavská záložna /č18/, c. k. fiskus /vojenská správa /č22/, později zemědělská a průmyslová moravská banka /č2/ a zemědělská a průmyslová banka německá /č1/.

Se stavebním ruchem úzce souvisel rozvoj průmyslu a obchodu. Svobodný pán Vilem Krieg z Hochfeldu společně s opavským podnikatelem Josefem Pohlem obdrželi 22.10.1857 od zemské vlády povolení k výrobě řepného cukru v obci Kateřinkách. Tento cukrovar stával v blízkosti Pekařské ulice až do roku 1944, kdy vyhořel. Jeho dominanta, vysoký tovární komín,  byla zlikvidována teprve 23.2.1950 za asistence státního filmu. Cukrovar ke kterému byla vybudována železniční vlečka, křižující Pekařskou ulici připomíná jen název přilehlé ulice.


Cukrovar v Kateřinkách v roce 1915

Na Pekařské ulici č. 33 si zbudovali český velkoobchod s ruským čajem, rumem a sodovou vodou  Fromové, jejichž potomek Otakar se stal viceprezidentem obchodní a živnostenské komory.

Čilého stavebního ruchu využil K.Schmack ke zřízení firmy stavebního a uměleckého zámečnictví v prostoru Pekařské ulice č 34- 38, kterou nechal vybudovat v r. 1897. Je nejtypičtějším dokladem období, kdy se opouštěl klasický řádový ornament a nahrazoval se novou výzdobou. Z celkového eklektického rámce již vystupují detaily, které můžeme považovat za secesní.  Obzvláštně monumentální je působení silně vysunuté korunní římsy, ozdobené kovovými růžicemi. V domě jsou zachovány původní dveře bytů s reprezentativními mřížemi uměleckého kováře A.Schmacka.

Zahájení nového stavebního slohu v Opavě – secese, se ohlásilo stavbou dvojdomu opavských malířů – dekoratérů  Raimunda Alta a Rudolfa Hermanna. Dům byl postaven kolem roku 1900 na přilehlé Ochranove ulici č. 5-7. Tato ulice nese jméno prvního předsedy Matice opavské, buditele Ludvíka Ochrany / 1814 – 1877 /, který pomáhal lidu z hospodářské tísně zakládáním peněžních ústavů. Pozoruhodná architektura patří i přes znehodnocení levé poloviny k nejtypičtějším dokladům opavské secese. Celá fasáda stavby byla vyzdobena freskami s figurálními i florálními motivy, maliřskými atributy. Na Ochranově ulici nás zaujme budova školy, kterou vystavěla v letech 1913 - 1915 stav. firma Richarda Fialky dle plánu městského architekta Afreda Stutterheima jako chlapeckou měšťanku.

V této době stupňujícího se německého šovinismu byla Pekařská ulice přejmenována na Bismarckovou. Název, který zbudil vlnu odporu mezi českým obyvatelstvem, musel být odstraněn hned po vzniku ČSR v r. 1918.

Pekařská ulice na hranicích města Opavy s Kateřinkami v prostoru pivnice Na růžku se spojovala s ulici Pilštskou.


Hospoda Na Růžku na počátku 20.století.

Teprve od počátku 50. let do dubna 1990 obě ulice – Pekařská i Pilštská – byly spojeny a nesly nejprve společný název po komunistickém pracovníkovi mezi dvěma válkami a v období protifašistického odboje – Janu Švermovi.

V domě č 348 se 3.10.1890 usídlil Vincenc Janáček, strýc velkého hudebního skladatele LeoŠe Janáčka.

Na Pekařské č. 77 nás zaujme citlivě komponována architektura základní školy. Vybudovala ji jedna z nejstarších stavebních firem v Kateřinkách – Migliarina, jež vypracovala v roce 1929 i její projekt.  

Text z knihy: Náměstí a ulice města Opavy

© 2005 - 2011 Jan Dlugoš