|
|
|
 |

Horní
náměstí
Někdejší
hlavní město rakouského Slezska má
mimořádně pohnutou architektonickou minulost, kterou
podstatně zastřelo téměř úplné
zničení historického jádra
za bojů na konci druhé
světové války.
Zajímavým
vývojovým rysem opavského půdorysu je
existence
dvou náměstí – Horního a
dolního,
lichoběžníkového a
obdélníkového,
vzájemně propojených
nepříliš dlouhou ulici
Mezi trhy. S Horním náměstím
sousedí
třetí rynek, tzv. Rybí trh,
trojúhelníkového půdorysu.
Ovládá
jej hmota hlavního městského kostela, jehož
zmizelý románský předchůdce se
připomíná v 19.
století.
Náměstí bylo už v období
rozvinutého feudalismu správně
politickým centrem i střediskem obchodního,
společenského a hospodářského života
města. Stávala tu městská radnice na č. d. 6
v místech dnešní Slezanky.
Byla to starší dvouposchoďová budova,
původně měšťanský dům, který město
koupilo v roce 1580 od řezníka Matýska a
nechalo svými náklady přestavět na radnici. Vedle
kanceláře starosty / purkmistra / s prostornou
zasedací síni, městskou pokladnou a se
spořitelnou zde přibyla později ve 2 patře slezská
obchodní a živnostenská komora /do roku 1909 než
byla postavena nová budova OŽK na
Nádražním okruhu / , dále byty pro 2
soudní sluhy. Zasedací síň byla r.
1851 vymalována opavským malířem
Josefem Mullerem. Nad dveřmi radnice se nalézal
městský znak. V radnici byly také 2 cely
pro vězně. Zničena koncem 2. světové
války během
bojů o Opavu. Své domy tu mívaly
nejbohatší
měšťané – všechny domy tu
měly i
právo vinného šenku.
Náměstí vzniklo
současně s Dolním rynkem / nebo brzy po něm /. Obě
náměstí a krátká ulice Mezi
Trhy ležely na
křižovatce hlavních obchodních cest
procházejících městem. Cesta
z vnitrozemí vstupovala do Opavy Hradeckou
bránou a šla
Ostrožnou ulici a šla Ostrožnou ulici do
jihovýchodní části Horního
rynku. Tam se kni připojovala krnovská cesta. Spojeně pak
procházely ulici Mezi trhy, Dolním rynkem a
vystupovaly z města Ratibořskou bránou.
Zničená
městská radnice
Náměstí
zůstalo na konci 2. světové války v roce
1945 pouhým torzem. Většina domu i
s radnici byla zničena a nahrazena novostavbami
obytných domu a obchodů. Úpravu
náměstí projektoval arch.Ivo Klimeš.
Slezanka s atriem byla vybudována
v 60.letech podle projektu ing.arch .Josefa Krischkeho.
Západní část
náměstí uzavírá
farní kostel Nanebevzetí P.Marie.
Zničené
náměstí na konci 2.světové
války.

Stavba Slezanky v 60.letech 20.století
Dominantou
lichoběžníkového náměstí je
zděná
třípatrová budova městské věže
zvané
“hláska“ jež stojí volně
uprostřed
náměstí. V ose
západního křidla je
čtyřboká věž , která
přechází
v třípatrový oktogon s ochozem.
Věž je
zakončená třípatrovou bání
s otevřenou
lucernou a třemi zvony / hodinovými cimbály
z let
1615 a 1877 /. Bývala nejstarším
obchodním
centrem města. Pod ní byla řada tzv. obchodních
komor,
jež sloužily k uskladnění
prováženého
zboží a jeho prodeji / byl to vlastně hlavní
obchodni
sklad města /. Jejich existence je doložena již k r. 1327.
Komory
patřily nejbohatším obchodníkům sukny
a
v pol. 16. stol. Byly nahrazeny obchodními domy,
připominajícími tržnici. Pod věží byla
i
městská váha, od roku 1582 pekařské
lávky /
přestěhovaly se z blízké
Pekařské ul. / ,
v prvním patře zasedal soud a městská
rada.
Původní dřevěná věž , z níž
byly
hlášeny požáry, zahajovány
trhy i
slavnostní shromáždění, byla někdy
ve3.čtvrtině
16.století smetená vichřici. Novou věž postavil
opavský stavitel Kryštof Prochhuber
v létech
1614-18. Od roku 1763 do r. 1805 se v jejím
prvním
patře hrávalo divadlo. Po r. 1803 do r.1888 bylo u
“hlásky“ stanoviště
městské
stráže a po přestavbě v létech 1902-1903
podle
projektu architekta Rudolfa Srntze tu bylo přemístěno
městské muzeum a archív. Za
„hláskou“
stávaly původně domy deseti
nejbohatších
měšťanů.Starobylost tohoto východního
bloku kolem
věže byla setřena neuváženou přestavbou v r. 1930,
kdy
tehdy moderním stavbám obchodních domů
ustoupily
staré domy privilegovaných kupců.
Přestavba
Hlásky v letech 1902 - 1903
Proti
„hlásce“ je budova Slezského
divadla, kdysi
městského divadla. Byla postavena v roce 1805 na
místě zrušeného hřbitova a kaple sv.
Michala a
rekonstruována dle plánu vrchního
městského
inženýra Ed. Labitzkého
v létech 1882-83- Po
požáru byl v r. 1909
vídeňským malířem
dekorací F. Moserem adaptován interiér
a
opravená i fasáda. Po
válečná,
nepříliš zdařila úprava
fasády
s plastickou výzdobou sochaře Vincence Havla, byla
provedena v r. 1948. Počátkem 90. let byl obnoven
novorenesanční vzhled z 80.let
19.století.
Divadlo v
roce 1875
Ze
zachovalých
starších domů si všimneme
renesančního domu
čp. 48 s pozdně klasicistním průčelím a
starobylého domu zv. Boží koutek /čp. 53/ . Dům
vznikl
spojením dvou starších domů pozdně
gotického a renesančního
s velkým
mázhauzem. V prvním poschodí
je
další mázhauz
s trámovým
stropem a výzdobou ze. 17.století.Hned
v sousedství ve dvojpatrové budově na
č.52 se
zadním traktem do ulice Masařské byl dům
pánu
z Vrbna , později sídlo
Královského
úřadu v Opavě, kde se nalézal
také
Genrální daňový úřad.
Dlouholetá
tradice opavského mincováni se odrazila
v domě č.25
/ „Alte Munze“ /, kde byla v letech cca
1318-1511
umístěna mincovna, razící
opavské
městské haléře ze stříbra. Bylo tzv. 2
období přemyslovského
mincování.
Sousedním obětem je věhlasný hotel koruna
s dlouholetou tradicí od poloviny
17.století.
Dříve měl název „U zlaté
koruny“, po
roce 1900 byl přestavován a v době první
republiky
byl 3. co do velikosti hotelů v Opavě s 32 pokoji.
Válkou byl nepatrně poškozen. V roce
1977 byl
zrušen a původní budova stržena.
Hotel Koruna
na pohlednici z roku 1902
Na
náměstí byly umístěny 3.
kašny /
v celé Opavě v roce 1875 10
kašen /. Na
bývalém Horním
náměstí bylo
velké množství kaváren a
hostinských
zařízení: kavárny Niedermayerova,
Hanselova
Springerova, Central, Vídeň, městská u divadla,
hostince
a restaurace U zlaté studny, Zlatá
hruška, U
hnědého koně, U zlatého páva,
Modrá hvězda,
U zlatého kola, U zlatého koně, U
zlatého slunce,
U zlaté kotvy.
V místě
kde bývala kavárna Opera / dnes banka
/vybudována v letech 1964-1965, se na č.38
nalézalo sídlo velkoobchodu
s železářským zbožím, později
obchodní dům Giršek a Lassman, přičemž takřka
v sousedství na č. 42 bolo rovněž
oblíbené Tlachovo
železářství.
Vedle
radnice bylo stanoviště dobrovolného
městského
hasičského zboru, hasičské skladiště a
ohlašovna požáru. Před hláskou bylo
stanoviště fiakrů a náměstím
projížděly 2
linky tramvaje-tzv. hlavní / od
východního
nádraží k nemocnici/ a boční
/ Horní
náměstí – Kateřinky /.
Také
zde měly sídlo četné banky, pojišťovny
a
četné městské úřady kromě
velkého
množství nejrozmanitějších obchodů a
živností. Náměstí také
několikrát
v letech 1938 – 1990 změnilo název /
Hitlerovo,
Dr.E.Beneše, Benešovo, 1.Máje / .
Text
z knihy: Náměstí a ulice města Opavy
|
 |