|
|
|
 |

Horní náměstí
Někdejší hlavní město rakouského
Slezska má mimořádně pohnutou architektonickou minulost, kterou podstatně
zastřelo téměř úplné zničení historického jádra za bojů na konci
druhé světové války.
Zajímavým
vývojovým rysem opavského půdorysu je existence
dvou náměstí – Horního a dolního,
lichoběžníkového a obdélníkového,
vzájemně propojených nepříliš dlouhou ulici
Mezi trhy. S Horním náměstím sousedí
třetí rynek, tzv. Rybí trh,
trojúhelníkového půdorysu. Ovládá
jej hmota hlavního městského kostela, jehož
zmizelý románský předchůdce se
připomíná v 19. století.
Náměstí bylo už v období
rozvinutého feudalismu správně politickým centrem i střediskem obchodního,
společenského a hospodářského života města. Stávala tu městská radnice na č. d.
6 v místech dnešní Slezanky. Byla to starší dvouposchoďová budova, původně
měšťanský dům, který město koupilo v roce 1580 od řezníka Matýska a nechalo
svými náklady přestavět na radnici. Vedle kanceláře starosty / purkmistra /
s prostornou zasedací síni, městskou pokladnou a se spořitelnou zde přibyla
později ve 2 patře slezská obchodní a živnostenská komora /do roku 1909 než byla
postavena nová budova OŽK na Nádražním okruhu / , dále byty pro 2 soudní sluhy.
Zasedací síň byla r. 1851 vymalována opavským malířem Josefem Mullerem. Nad
dveřmi radnice se nalézal městský znak. V radnici byly také 2 cely pro vězně.
Zničena koncem 2. světové války během
bojů o Opavu. Své domy tu mívaly nejbohatší
měšťané – všechny domy tu měly i
právo vinného šenku. Náměstí vzniklo
současně s Dolním rynkem / nebo brzy po něm /. Obě
náměstí a krátká ulice Mezi Trhy ležely na
křižovatce hlavních obchodních cest
procházejících městem. Cesta
z vnitrozemí vstupovala do Opavy Hradeckou bránou a šla Ostrožnou ulici a šla Ostrožnou ulici do jihovýchodní
části Horního rynku. Tam se kni připojovala krnovská cesta. Spojeně pak
procházely ulici Mezi trhy, Dolním rynkem a vystupovaly z města Ratibořskou
bránou.
Zničená městská radnice
Náměstí zůstalo na konci 2.
světové války v roce 1945 pouhým torzem. Většina domu i s radnici byla zničena a
nahrazena novostavbami obytných domu a obchodů. Úpravu náměstí projektoval
arch.Ivo Klimeš. Slezanka s atriem byla vybudována v 60.letech podle projektu
ing.arch .Josefa Krischkeho. Západní část náměstí uzavírá farní kostel
Nanebevzetí P.Marie.
Zničené náměstí na konci 2.světové války.

Stavba Slezanky v 60.letech 20.století
Dominantou
lichoběžníkového náměstí je zděná
třípatrová budova městské věže zvané
“hláska“ jež stojí volně uprostřed
náměstí. V ose západního křidla je
čtyřboká věž , která přechází
v třípatrový oktogon s ochozem. Věž je
zakončená třípatrovou bání s otevřenou
lucernou a třemi zvony / hodinovými cimbály z let
1615 a 1877 /. Bývala nejstarším obchodním
centrem města. Pod ní byla řada tzv. obchodních komor,
jež sloužily k uskladnění prováženého
zboží a jeho prodeji / byl to vlastně hlavní obchodni
sklad města /. Jejich existence je doložena již k r. 1327. Komory
patřily nejbohatším obchodníkům sukny a
v pol. 16. stol. Byly nahrazeny obchodními domy,
připominajícími tržnici. Pod věží byla i
městská váha, od roku 1582 pekařské lávky /
přestěhovaly se z blízké Pekařské ul. / ,
v prvním patře zasedal soud a městská rada.
Původní dřevěná věž , z níž byly
hlášeny požáry, zahajovány trhy i
slavnostní shromáždění, byla někdy ve3.čtvrtině
16.století smetená vichřici. Novou věž postavil
opavský stavitel Kryštof Prochhuber v létech
1614-18. Od roku 1763 do r. 1805 se v jejím prvním
patře hrávalo divadlo. Po r. 1803 do r.1888 bylo u
“hlásky“ stanoviště městské
stráže a po přestavbě v létech 1902-1903 podle
projektu architekta Rudolfa Srntze tu bylo přemístěno
městské muzeum a archív. Za „hláskou“
stávaly původně domy deseti nejbohatších
měšťanů.Starobylost tohoto východního bloku kolem
věže byla setřena neuváženou přestavbou v r. 1930, kdy
tehdy moderním stavbám obchodních domů ustoupily
staré domy privilegovaných kupců.
Přestavba Hlásky v letech 1902 - 1903
Proti
„hlásce“ je budova Slezského divadla, kdysi
městského divadla. Byla postavena v roce 1805 na
místě zrušeného hřbitova a kaple sv. Michala a
rekonstruována dle plánu vrchního městského
inženýra Ed. Labitzkého v létech 1882-83- Po
požáru byl v r. 1909 vídeňským malířem
dekorací F. Moserem adaptován interiér a
opravená i fasáda. Po válečná,
nepříliš zdařila úprava fasády
s plastickou výzdobou sochaře Vincence Havla, byla
provedena v r. 1948. Počátkem 90. let byl obnoven
novorenesanční vzhled z 80.let 19.století.
Divadlo v roce 1875
Ze zachovalých
starších domů si všimneme renesančního domu
čp. 48 s pozdně klasicistním průčelím a
starobylého domu zv. Boží koutek /čp. 53/ . Dům vznikl
spojením dvou starších domů pozdně
gotického a renesančního s velkým
mázhauzem. V prvním poschodí je
další mázhauz s trámovým
stropem a výzdobou ze. 17.století.Hned
v sousedství ve dvojpatrové budově na č.52 se
zadním traktem do ulice Masařské byl dům pánu
z Vrbna , později sídlo Královského
úřadu v Opavě, kde se nalézal také
Genrální daňový úřad. Dlouholetá
tradice opavského mincováni se odrazila v domě č.25
/ „Alte Munze“ /, kde byla v letech cca 1318-1511
umístěna mincovna, razící opavské
městské haléře ze stříbra. Bylo tzv. 2
období přemyslovského mincování.
Sousedním obětem je věhlasný hotel koruna
s dlouholetou tradicí od poloviny 17.století.
Dříve měl název „U zlaté koruny“, po
roce 1900 byl přestavován a v době první republiky
byl 3. co do velikosti hotelů v Opavě s 32 pokoji.
Válkou byl nepatrně poškozen. V roce 1977 byl
zrušen a původní budova stržena.
Hotel Koruna na pohlednici z roku 1902
Na
náměstí byly umístěny 3. kašny /
v celé Opavě v roce 1875 10 kašen /. Na
bývalém Horním náměstí bylo
velké množství kaváren a hostinských
zařízení: kavárny Niedermayerova, Hanselova
Springerova, Central, Vídeň, městská u divadla, hostince
a restaurace U zlaté studny, Zlatá hruška, U
hnědého koně, U zlatého páva, Modrá hvězda,
U zlatého kola, U zlatého koně, U zlatého slunce,
U zlaté kotvy.
V místě kde bývala kavárna Opera /
dnes banka /vybudována v letech 1964-1965, se na č.38 nalézalo sídlo
velkoobchodu s železářským zbožím, později obchodní dům Giršek a Lassman,
přičemž takřka v sousedství na č. 42 bolo rovněž oblíbené Tlachovo
železářství.
Vedle
radnice bylo stanoviště dobrovolného městského
hasičského zboru, hasičské skladiště a
ohlašovna požáru. Před hláskou bylo
stanoviště fiakrů a náměstím projížděly 2
linky tramvaje-tzv. hlavní / od východního
nádraží k nemocnici/ a boční / Horní
náměstí – Kateřinky /.
Také
zde měly sídlo četné banky, pojišťovny a
četné městské úřady kromě velkého
množství nejrozmanitějších obchodů a
živností. Náměstí také několikrát
v letech 1938 – 1990 změnilo název / Hitlerovo,
Dr.E.Beneše, Benešovo, 1.Máje / .
Text z knihy: Náměstí a ulice města Opavy
|
 |