Kontakt: mail@staraopava.cz  
StaraOpava.cz
Staré fotografie a pohlednice města...
  
  Novinky na stránkách
  Historie
  Fotogalerie
  Opavské webkamery
  Videa
  Odkazy
  Návštěvní kniha
  Úvodní stránka

Horní náměstí

 

Někdejší hlavní město rakouského Slezska má mimořádně pohnutou architektonickou minulost, kterou podstatně zastřelo téměř úplné zničení historického jádra  za bojů na konci druhé světové války.

Zajímavým vývojovým rysem opavského půdorysu je existence dvou náměstí – Horního a dolního, lichoběžníkového a obdélníkového, vzájemně propojených nepříliš dlouhou ulici Mezi trhy. S Horním náměstím sousedí třetí rynek, tzv. Rybí trh, trojúhelníkového půdorysu. Ovládá jej hmota hlavního městského kostela, jehož zmizelý románský předchůdce se připomíná  v 19. století.

Náměstí bylo už v období rozvinutého feudalismu správně politickým centrem i střediskem obchodního, společenského a hospodářského života města. Stávala tu městská radnice na č. d. 6 v místech dnešní Slezanky. Byla to starší dvouposchoďová budova, původně měšťanský dům, který město koupilo v roce 1580 od řezníka Matýska a nechalo svými náklady přestavět na radnici. Vedle kanceláře starosty / purkmistra / s prostornou zasedací síni, městskou pokladnou a se spořitelnou zde přibyla později ve 2 patře slezská obchodní a živnostenská komora /do roku 1909 než byla postavena nová budova OŽK na Nádražním okruhu / , dále byty pro 2 soudní sluhy. Zasedací síň byla r. 1851 vymalována opavským malířem Josefem Mullerem. Nad dveřmi radnice se nalézal městský znak. V radnici byly také 2 cely pro vězně. Zničena koncem 2. světové války během bojů o Opavu. Své domy tu mívaly nejbohatší měšťané – všechny domy tu měly i právo vinného šenku. Náměstí vzniklo současně s Dolním rynkem / nebo brzy po něm /. Obě náměstí a krátká ulice Mezi Trhy ležely na křižovatce hlavních obchodních cest procházejících městem. Cesta z vnitrozemí vstupovala do Opavy Hradeckou bránou  a šla Ostrožnou ulici a šla Ostrožnou ulici do jihovýchodní části Horního rynku. Tam se kni připojovala krnovská cesta. Spojeně pak procházely ulici Mezi trhy, Dolním rynkem a vystupovaly z města Ratibořskou bránou.

Radnice
Zničená městská radnice

Náměstí zůstalo na konci 2. světové války v roce 1945 pouhým torzem. Většina domu i s radnici byla zničena a nahrazena novostavbami obytných domu a obchodů. Úpravu náměstí projektoval arch.Ivo Klimeš. Slezanka s atriem byla vybudována v 60.letech podle projektu ing.arch .Josefa Krischkeho. Západní část náměstí uzavírá farní kostel Nanebevzetí P.Marie.

válka
Zničené náměstí na konci 2.světové války.

Slezanaka
Stavba Slezanky v 60.letech 20.století


Dominantou lichoběžníkového náměstí je zděná třípatrová budova městské věže zvané “hláska“ jež stojí volně uprostřed náměstí. V ose západního křidla je čtyřboká věž , která přechází v třípatrový oktogon s ochozem. Věž je zakončená třípatrovou bání s otevřenou lucernou a třemi zvony / hodinovými cimbály z let 1615 a 1877 /. Bývala nejstarším obchodním centrem města. Pod ní byla řada tzv. obchodních komor, jež sloužily k uskladnění prováženého zboží a jeho prodeji / byl to vlastně hlavní obchodni sklad města /. Jejich existence je doložena již k r. 1327. Komory patřily nejbohatším obchodníkům sukny a v pol. 16. stol. Byly nahrazeny obchodními domy, připominajícími tržnici. Pod věží byla i městská váha, od roku 1582 pekařské lávky / přestěhovaly se z blízké Pekařské ul. / , v prvním patře zasedal soud a městská rada. Původní dřevěná věž , z níž byly hlášeny požáry, zahajovány trhy i slavnostní shromáždění, byla někdy ve3.čtvrtině 16.století smetená vichřici. Novou věž postavil opavský stavitel Kryštof Prochhuber v létech 1614-18. Od roku 1763 do r. 1805 se v jejím prvním patře hrávalo divadlo. Po r. 1803 do r.1888 bylo u “hlásky“ stanoviště městské stráže a po přestavbě v létech 1902-1903 podle projektu architekta Rudolfa Srntze tu bylo přemístěno městské muzeum a archív. Za „hláskou“ stávaly původně domy deseti nejbohatších měšťanů.Starobylost tohoto východního bloku kolem věže byla setřena neuváženou přestavbou v r. 1930, kdy tehdy moderním stavbám obchodních domů ustoupily staré domy privilegovaných kupců.

Hláska
Přestavba Hlásky v letech 1902 - 1903

Proti „hlásce“ je budova Slezského divadla, kdysi městského divadla. Byla postavena v roce 1805 na místě zrušeného hřbitova a kaple sv. Michala a rekonstruována dle plánu vrchního městského inženýra Ed. Labitzkého v létech 1882-83- Po požáru byl v r. 1909 vídeňským malířem dekorací F. Moserem adaptován interiér a opravená i fasáda. Po válečná, nepříliš zdařila úprava fasády s plastickou výzdobou sochaře Vincence Havla, byla provedena v r. 1948. Počátkem 90. let byl obnoven novorenesanční vzhled z 80.let 19.století.


Divadlo v roce 1875

Ze zachovalých starších domů si všimneme renesančního domu čp. 48 s pozdně klasicistním průčelím a starobylého domu zv. Boží koutek /čp. 53/ . Dům vznikl spojením dvou starších domů pozdně gotického a renesančního s velkým mázhauzem. V prvním poschodí je další  mázhauz s trámovým stropem a výzdobou ze. 17.století.Hned v sousedství ve dvojpatrové budově na č.52 se zadním traktem do ulice Masařské byl dům pánu z Vrbna , později sídlo Královského úřadu v Opavě, kde se nalézal také Genrální daňový úřad. Dlouholetá tradice opavského mincováni se odrazila v domě č.25 / „Alte Munze“ /, kde byla v letech cca 1318-1511 umístěna mincovna, razící opavské městské haléře ze stříbra. Bylo tzv. 2 období přemyslovského mincování. Sousedním obětem je věhlasný hotel koruna s dlouholetou tradicí od poloviny 17.století. Dříve měl název „U zlaté koruny“, po roce 1900 byl přestavován a v době první republiky byl 3. co do velikosti hotelů v Opavě s 32 pokoji. Válkou byl nepatrně poškozen. V roce 1977 byl zrušen a původní budova stržena.


Hotel Koruna na pohlednici z roku 1902

Na náměstí byly umístěny 3. kašny / v celé Opavě v roce 1875 10 kašen /. Na bývalém Horním náměstí bylo velké množství kaváren a hostinských zařízení: kavárny Niedermayerova, Hanselova Springerova, Central, Vídeň, městská u divadla, hostince a restaurace U zlaté studny, Zlatá hruška, U hnědého koně, U zlatého páva, Modrá hvězda, U zlatého kola, U zlatého koně, U zlatého slunce, U zlaté kotvy.

V místě kde bývala kavárna Opera / dnes banka /vybudována v letech 1964-1965, se na č.38 nalézalo sídlo velkoobchodu s železářským zbožím, později obchodní dům Giršek a Lassman, přičemž takřka v sousedství na č. 42 bolo rovněž oblíbené Tlachovo železářství.

Vedle radnice bylo stanoviště dobrovolného městského hasičského zboru, hasičské skladiště a ohlašovna požáru. Před hláskou bylo stanoviště fiakrů a náměstím projížděly 2 linky tramvaje-tzv. hlavní / od východního nádraží k nemocnici/ a boční / Horní náměstí – Kateřinky /.

Také zde měly sídlo četné banky, pojišťovny a četné městské úřady kromě velkého množství nejrozmanitějších obchodů a živností. Náměstí také několikrát v letech 1938 – 1990 změnilo název / Hitlerovo, Dr.E.Beneše, Benešovo, 1.Máje / .

Text z knihy: Náměstí a ulice města Opavy
© 2005 - 2009 Jan Dlugoš  
Návštěvnost stránek.