|
|
|
 |
Nákladní
Komplex tří ulic
v severní
části města tvoří důležité centrum
průmyslové, obchodní a stavební
činnosti.
Pozornost na Rybářské ulici upoutala
především jedna
z průmyslových
dominant města – Armaturka Minerva, s.p., Opava. Tento podnik
byl založen
v roce 1881 pod názvem Silesia jako
první rakousko-uherská továrna na
šicí
stroje se sídlem ve Vídni –
závod Opava, v roce 1913 byl název
změněn na
dodnes proslulou Minervu. Byla to největší
továrna na šicí stroje
v rámci
Rakousko-Uherska.
V místech
těsně za
křižovatkou Mařádkovy a Rybářské ulice
po
pravé straně směrem k pivovaru
byly v létě roku 1896 otevřeny na
rybářské
28-30 městské lázně, mající
zvláštní oddělení pro ženy
a muže
oddělená dřevěnou zdí a také prostor
pro
neplavce, plaveckou výuku, sprchové box.
Lázně
byly zřízeny po vyhoření
mužských lázní
v městském parku
v listopadu 1895 a tvořil je bazén
dlouhý 100m a široký 16m,
spojený
s městským náhonem. O značné
oblibě
lázní svědčí i to, že v roce
1902
navštívilo lázně přes 9
tisíc osob, a o 3
roky později to již bylo téměř 24 tisíc osob.
Lázně zanikly v roce 932
výstavbou městského koupaliště.
Další lázně v Opavě byly
v městských
sadech, kde bylo koupaliště a vojenské
lázně,
přístupné civilistům. Tzv.
Císařské lázně byly na
Nákladní
ulici 37 (zhruba v místech
dnešního
kojeneckého ústavu), kde specialitou byly
parní a
vanové procedury.
Na Rybářské ulici 27 je masivní
budova domova důchodců. Projekt byl schválen dne
1.7.1903 a stavba dokončena 27.2.1905 za částku
123 073 korun.
Objekt na Rybářské 78, který
v roce 1931 projektoval stavitel C. Kern, je
dvouposchoďový nárožní dům se
středovým rizalitem v trojosé
boční fasádě
s horizontální střechou –
jde o stylový činžovní dům moderního
typu.
Po architektonické stránce jsou
ulice Sadová (charakteristická objekty
Slezské tvorby a Selika),
Rybářská a Mostní typické
řadovou přízemní či jednopatrovou,
zřídka
dvoupatrovou zástavbou z přelomu 19. a 20.
století. Z tohoto hlediska
byla Nákladní ulice mnohem
zajímavější. Je pro ni
charakteristická dimenze
dvoupatrových domů souvislé řadové
zástavby s četnými přestavbami. Hned
dům č.3, postavený v letech 1904-1905 je
interesantní zdobením nadokenních
říms s rozeklaným volutovým
nástavcem a okenními špaletami. U č.
15 zaujmou
rizality; tradiční pojetí má dům č.
31a; v sousedství u č. 33 je
nápadná
typická symetrie nárožních rizalitů
vzhledem ke středu průčelí; obdobně u domu
č.43. Tento je z roku 1913 (Alois Geldner) –
průčelí zdůrazněno centrální
osou, bohatou štukovou výzdobou,
četnými festonovými závěsy, jemně
ztvárněnými
dveřmi, florálními ornamenty –
celková architektura objektu vytváří
zralý
estetický dojem.
V roce
1904 byl firmou K.
Kern a K. Blum postave dvojdům č 59-61, kde bylo sídlo
známého hostince Černý
orel, který byl umístěn na
příhodném
místě u křižovatky s Ratibořskou
ulicí a bývalým Senným
trhem – byla
to významná budova z režného
zdiva a
bočními rizality, přičemž byly zdůrazněny
nárožní
a štítové linie spolu
s kontrastním lemování
okenních
výklenků.
Kvalitním
stavebním výtvorem do
dneška je rohový dům na
náměstí
Osvoboditelů č.8, projektován K. Kernem
v roce 1904. Tato poměrně robustní stavba
má
empírové prvky, avšak styl je
výrazně secezující.
Pozoruhodné jsou
decentní keramické obklady
šedozelené
barvy – budova patřila manželce velkoobchodníka R.
Habela
Emmě a
představovala ve své době velmi dobře
funkčně i esteticky zvládnuté
náročné
požadavky luxusního bydlení.
Z interiéru zaslouží pozornost dveře
s leptanou
výtvarnou výplní skel
a velké schodiště ve tvaru podkovy se
stáčeným zábradlím
s vytepávanými
listy.
Proslulá firma Jacob Quittner a
synové, tkalcovna a továrna na
zpracování látek, sídlila
v prostoru za
pivovarem po pravé straně až ke křižovatce
s ulicí Pekařskou až do roku
1920. Do druhé světové války
v těchto místech byla tržnice, na svou dobu
moderní budova, těžce poškozená za
bojů o město.
Nákladní ulice byla spojena
s Dolním náměstím i
v minulosti průchodem ve stejných
místech jako
dnes. Do konce 19. století zde byla i jatka,
zejména pro vepře, dálě
největší
opavská chemická a parní
čistírna J. Sommera, velké
zasilatelství F.J.
Schrobera a rafinerie lihu Grauer a Pollak kromě již
zmíněných lázní.
|
|
StaraOpava.cz