|
|
|
 |
Nákladní
Komplex tří ulic v severní
části města tvoří důležité centrum průmyslové, obchodní a stavební činnosti.
Pozornost na Rybářské ulici upoutala především jedna z průmyslových
dominant města – Armaturka Minerva, s.p., Opava. Tento podnik byl založen
v roce 1881 pod názvem Silesia jako první rakousko-uherská továrna na šicí
stroje se sídlem ve Vídni – závod Opava, v roce 1913 byl název změněn na
dodnes proslulou Minervu. Byla to největší továrna na šicí stroje v rámci
Rakousko-Uherska.
V místech
těsně za
křižovatkou Mařádkovy a Rybářské ulice po
pravé straně směrem k pivovaru
byly v létě roku 1896 otevřeny na rybářské
28-30 městské lázně, mající
zvláštní oddělení pro ženy a muže
oddělená dřevěnou zdí a také prostor pro
neplavce, plaveckou výuku, sprchové box. Lázně
byly zřízeny po vyhoření
mužských lázní v městském parku
v listopadu 1895 a tvořil je bazén
dlouhý 100m a široký 16m, spojený
s městským náhonem. O značné oblibě
lázní svědčí i to, že v roce 1902
navštívilo lázně přes 9 tisíc osob, a o 3
roky později to již bylo téměř 24 tisíc osob.
Lázně zanikly v roce 932
výstavbou městského koupaliště.
Další lázně v Opavě byly
v městských
sadech, kde bylo koupaliště a vojenské lázně,
přístupné civilistům. Tzv.
Císařské lázně byly na Nákladní
ulici 37 (zhruba v místech dnešního
kojeneckého ústavu), kde specialitou byly parní a
vanové procedury.
Na Rybářské ulici 27 je masivní
budova domova důchodců. Projekt byl schválen dne
1.7.1903 a stavba dokončena 27.2.1905 za částku 123 073 korun.
Objekt na Rybářské 78, který
v roce 1931 projektoval stavitel C. Kern, je dvouposchoďový nárožní dům se
středovým rizalitem v trojosé boční fasádě s horizontální střechou –
jde o stylový činžovní dům moderního typu.
Po architektonické stránce jsou
ulice Sadová (charakteristická objekty Slezské tvorby a Selika),
Rybářská a Mostní typické řadovou přízemní či jednopatrovou, zřídka
dvoupatrovou zástavbou z přelomu 19. a 20. století. Z tohoto hlediska
byla Nákladní ulice mnohem zajímavější. Je pro ni charakteristická dimenze
dvoupatrových domů souvislé řadové zástavby s četnými přestavbami. Hned
dům č.3, postavený v letech 1904-1905 je interesantní zdobením nadokenních
říms s rozeklaným volutovým nástavcem a okenními špaletami. U č. 15 zaujmou
rizality; tradiční pojetí má dům č. 31a; v sousedství u č. 33 je nápadná
typická symetrie nárožních rizalitů vzhledem ke středu průčelí; obdobně u domu
č.43. Tento je z roku 1913 (Alois Geldner) – průčelí zdůrazněno centrální
osou, bohatou štukovou výzdobou, četnými festonovými závěsy, jemně ztvárněnými
dveřmi, florálními ornamenty – celková architektura objektu vytváří zralý
estetický dojem.
V roce
1904 byl firmou K.
Kern a K. Blum postave dvojdům č 59-61, kde bylo sídlo
známého hostince Černý
orel, který byl umístěn na příhodném
místě u křižovatky s Ratibořskou
ulicí a bývalým Senným trhem – byla
to významná budova z režného zdiva a
bočními rizality, přičemž byly zdůrazněny nárožní
a štítové linie spolu
s kontrastním lemování okenních
výklenků.
Kvalitním
stavebním výtvorem do
dneška je rohový dům na náměstí
Osvoboditelů č.8, projektován K. Kernem
v roce 1904. Tato poměrně robustní stavba má
empírové prvky, avšak styl je
výrazně secezující. Pozoruhodné jsou
decentní keramické obklady šedozelené
barvy – budova patřila manželce velkoobchodníka R. Habela
Emmě a
představovala ve své době velmi dobře
funkčně i esteticky zvládnuté náročné
požadavky luxusního bydlení.
Z interiéru zaslouží pozornost dveře s leptanou
výtvarnou výplní skel
a velké schodiště ve tvaru podkovy se
stáčeným zábradlím
s vytepávanými
listy.
Proslulá firma Jacob Quittner a
synové, tkalcovna a továrna na zpracování látek, sídlila v prostoru za
pivovarem po pravé straně až ke křižovatce s ulicí Pekařskou až do roku
1920. Do druhé světové války v těchto místech byla tržnice, na svou dobu
moderní budova, těžce poškozená za bojů o město.
Nákladní ulice byla spojena
s Dolním náměstím i v minulosti průchodem ve stejných místech jako
dnes. Do konce 19. století zde byla i jatka, zejména pro vepře, dálě největší
opavská chemická a parní čistírna J. Sommera, velké zasilatelství F.J.
Schrobera a rafinerie lihu Grauer a Pollak kromě již zmíněných lázní.
|
|
StaraOpava.cz